Písal sa rok 1996 a bratia Jan a František Nedvědovci vypredali štadión na Strahove. Na jeseň toho istého roku vznikol album s názvom Pasáček hvězd, ktorý patrí medzi najikonickejšie diela na českej folkovnej hudobnej scéne. Zároveň to bol ich najúspešnejší album, ktorý v roku 1996 dosiahol až na druhé miesto v rebríčku najpredávanejších titulov v Českej republike. Často je považovaný za vrchol ich tvorby, predstavujúc kombináciu lyrických textov, melodických harmónií a nezameniteľného štýlu bratov Nedvědovcov. Paradoxne, na veľmi dlhú dobu to bol ich posledný spoločný album. Potom sa ich cesty rozdelili.
Na albume Pasáček hvězd sa nachádza pieseň Kohout. Je krásnym príkladom folkového štýlu Nedvědovcov s jednoduchými akordami, melodickou líniou a zamilovaným textom.
V šľapajách bratov Jana a Františka Nedvědov dnes pokračujú Honza Nedvěd mladší, jeho manželka Hanka a skupina Příbuzní. Takto znela pieseň Kohout na koncerte v bratislavskej Záhorskej Bystrici v apríli 2024.
KOHOUT
Hudba a text: Jan Nedvěd st.
S podvečerem tady u nás začnou ptáci zpívat
a nad krajinou nebe vzlítne kamsi, kde je řád
a do řeky se světla z oken budou chvilku dívat
a pak si unavený lásky půjdou lehnout, budou spát
V tu dobu zavírám už oči abych tě měl něžná lásko
v soukromí tak tiše jako voda tečky hvězd
nádhernou a bílou jak svý ruce ke mě vzpínáš
jak často nechávám se tebou do ztracena něhy vést
Zvony zvoní jen chvíli,
ruce budou se třást
a pak zmlknou má lásko,
to kohout je umlčí k ránu
když mě opouštíš.
Zvony zvoní jen chvíli,
jen než přijde den,
proto krásně a blízko
a pak ztichnou, abych slyšel,
jak mi tajný přání mý odpouštíš
S podvečerem tady u nás začnou ptáci zpívat
a nad krajinou nebe vzlétne kamsi, kde je řád,
to já se chodím do tvých očí v noci lásko dívat
a kdyby do očí, jo to bys koukala, kam už jsem spad
Na záda ti nehty napíšu miláčku jméno
a podepíšu na čas rozloučení věrný slib,
že kameny se k nebi spíš než moje láska zvednou,
že jsi moje štěstí, s tebou je mi vždycky trochu líp
Zvony zvoní jen chvíli,
ruce budou se třást
a pak zmlknou má lásko,
to kohout je umlčí k ránu
když mě opouštíš.
Zvony zvoní jen chvíli,
jen než přijde den,
proto krásně a blízko
a pak ztichnou, abych slyšel,
jak mi tajný přání mý odpouštíš